Expoziční trojúhelník
Na světě je všechno propojené, proto není překvapení, že provázané jsou i základní hodnoty pro exponování fotografie.
Vyznat se ve fotografii je, ale na rozdíl od světa, podstatně jednodušší a zmíněné hodnoty jsou tak naštěstí akorát tři:
ISO, rychlost závěrky a clona objektivu. Pohromadě se jim proto říká Expoziční trojúhelník.
Jako strany trojúhelníku jsou tyto hodnoty vzájemně propojené a jejich nastavením zajistíme nejenom správnou expozici výsledné fotografie, ale i výslednou hloubku ostrosti nebo zmrazení pohyb. Než ale zabrousíme hlouběji, pojďme si jednotlivé strany trojúhelníku představit:
ISO
ISO je standardizovaná hodnota určující citlivost filmu na světlo a je vždy uvedeno na krabičce. Tvoří pomyslnou špičku expozičního trojúhelníku, protože je konstantní a po celou dobu focení na daný film se nemění.
– Film s nižší hodnotou ISO (např. ISO 25, ISO 50) potřebuje více světla a v horších světelných podmínkách tak může být nutné použití stativu, výsledné fotografie jsou ale méně zrnité a tak se hodí na focení krajiny.
– Film s vyšší hodnotou ISO (např. ISO 400) snese horší světelné podmínky za cenu vyšší zrnitosti. Hodí se třeba pro focení sportovních výkonů nebo na pouliční fotografii, kde jsou potřeba vyšší rychlosti závěrky.
Rychlost závěrky
Závěrka fotoaparátu se otevře při stisknutí spouště a na zvolený čas dovolí přes objektiv osvětlit film a zachytit okamžik.
– Pomalejší rychlost (např. 1/15s, 1/60s) = více světla na film, ale možné rozmazané, respektive roztřesené záběry. U skutečně nízkých rychlostí závěrky přichází do akce stativ.
– Vyšší rychlost (např. 1/250s, 1/1000s) = méně světla na film, dochází ke zmrazení pohybu
Jak funguje při exponování v návaznosti na clonu?
– Vyšší rychlost závěrky znamená méně času pro osvětlení film, je tedy potřeba otevřít clonu objektivu, aby nedošlo k podexponování snímku.
– Pomalejší rychlost závěrky znamená více času pro osvětlení filmu, je tedy třeba uzavřít clonu objektivu, jinak bude snímek přeexponovaný.
Clona
Clona objektivu určuje, kolik světla přes objektiv prochází na film po dobu otevření závěrky.
– Otevřená clona (např. f1.8, f2) = více světla na film, nižší hloubka ostrosti (tzn. zaostřený bod zájmu a rozmazané pozadí, či popředí fotografie)
– Uzavřená clona (např. f11, f16) = méně světla na film, vyšší hloubka ostrosti (např. ostré vše od 4m do 20m, viz. hyperfokální značky na objektivu)
Jak funguje při exponování v návaznosti na rychlost závěrky?
– Plně otevřená clona znamená více světla procházejícího objektivem na film, je tedy potřeba zvýšit rychlost závěrky, aby nedošlo k přeexponování snímku.
– Plně uzavřená clona znamená, že objektivem prochází na film méně světla, je tedy potřeba pomalejší rychlost závěrky, aby se film dostatečně exponoval
Základní pojmy máme za sebou, jak to všechno funguje dohromady?
Všechny tři strany expozičního trojúhelníku jsou si vzájemně rovné a pro správnou expozici filmu je můžeme mezi sebou ve stejných poměrech míchat a zaměňovat.
Focení na film nám navíc usnadňuje matematiku, protože hodnota ISO je pro film pevně daná.
V praxi, když si na expozimetru nebo třeba s pomocí pravidla Sunny16, změříme světlo a určíme údaje pro správnou expozici filmu, můžeme mezi sebou poměrově měnit rychlost závěrky a otevření clony a zachovat správnou expozici fotografie. Teď už k samotnému využití v terénu:
Závěrka určuje, na jak dlouhou dobu se světlo dostane k filmu, clona zase v jakém množství. Když osvítíme film na kratší čas z důvodu vysoké rychlosti závěrky, potřebuje dostat více světla z objektivu otevřením clony aby nedošlo k podexponování. Naopak když uzavřeme na objektivu clonu, musíme nechat závěrku déle otevřenou, aby mělo světlo více času dostatečně osvítit film pro správnou expozici.
V praxi to funguje tak, že když zvyšujeme rychlost závěrky, řekněme o tři stupně z 1/125s na 1/1000s, třeba abychom zmrazili pohyb běžce, musíme s ohledem na správnou expozici otevřít o tři stupně clonu objektivu (např. z f11 na f4), jinak nám vyjde podexponovaný snímek.
A když uzavíráme clonu objektivu, musíme ze stejného důvodu poměrně zpomalit rychlost závěrky, aby se k filmu dostalo potřebné množství světla. Pojďme se podívat na konkrétní příklady:
Příklad 1:
– Fotíme krajinu na film ISO 50 za jasného, ale větrného letního dne. Slunce svítí na sto procent, žádné mraky. Podle pravidla Sunny 16 vychází expozice na 1/60s a f16.
– Rychlost závěrky 1/60s může být vzhledem k větrným poryvům příliš pomalá pro dostatečnou stabilitu fotoaparátu a mohla by znamenat roztřesený, neostrý snímek.
– Rozhodneme se zvýšit rychlost závěrky o 2 stupně na 1/250s, kde už nebudeme mít problém udržet fotoaparát stabilně, abychom udrželi i správnou expozici, podle expozičního trojúhelníku otevřeme clonu objektivu také o 2 stupně na f8 z f16
Příklad 2:
– Fotíme venkovní portrét kočky domácí, na film ISO 100 za polojasného dne. Podle pravidla Sunny 16 vychází expozice na 1/125 s a f8
– Po účely portrétu chceme docílit efektu rozmazaného pozadí a ponechat ostrou pouze kočku na popředí fotografie, což by se clonou f8 nebylo dost dobře možné.
– Abychom docílili menší hloubky ostrosti clonu otevřeme na f2 o 3 stupně a poměrně zvýšíme rychlost závěrky také o 3 stupně na 1/1000s, aby nebyl snímek přeexponovaný. Perfektní portrét.