Rollei Infrared 400 – Recenze filmu

Rollei Infrared 400 – Recenze filmu

Rollei Infrared 400 je černobílý panchromatický film se zvýšenou citlivostí na červené straně barevného spektra, díky které se za použití správného filtru dopracujete k infračerveným fotografiím vyznačujících se zářivě bílými stromy pod uhlově černým nebem.

Základní vlastnosti

– Černobílý film se zvýšenou citlivostí v červeném spektru
– Vysoká ostrost
– Silný kontrast
– Jemné zrno
– ISO 400, v praxi blíže spíše ISO 200
– ISO 12 Pro Infračervené focení s filtrem IR72
– Čirá polyesterová báze
– Je dostupný v 35mm, svitku a 4×5 velkém formátu.

Původně se jedná o film Agfa Aviphot 200, který Rollei balí a prodává pod svým jménem. Aviphot byl určený pro leteckou fotografii a kartografii, v zásadě se tedy bavíme o špionážním filmu!

Film je ostrý, má silně kontrastní podání obrazu s menším množství detailu ve středních tónech a disponuje jemným zrnem, především ve srovnání s klasickými emulzemi jako Ilford HP5, Kodak Tri-X nebo náš Fomapan 400.

A především se dá využít pro infračervenou fotografii. Při focení s IR filtrem se ještě posílí kontrast a organické subjekty jako například stromy v příhodném světle prakticky zbělají. Nebe a neorganické věci v záběru naopak ztmavnou. Ideální jak pro odhalování nepřátelských základen v krajině, tak pro nafocení silně stylizovaných surrealistických scenérií.

Emulze je na čiré polyesterové bázi, což je na pohled patrný rozdíl oproti běžnému zabarvenému celulózovému podkladu. Kvůli značné tenkosti se film kroutí jako had, tedy se o něco hůře skenuje. Jinak ale schne pěkně do placata. Čirý tenký podklad zároveň napomáhá pronikání světla do kazetky, doporučuji tedy navíjet film do fotoaparátu ve tmě.

Exponování

– Focení bez IR filtru

Pro běžné focení bez IR filtru je reálné ISO blíže 200 oproti na krabičce uvedené hodnotě 400. Detaily ve stínech se začínají ztrácet už při podexponování o 1 stupeň, při focení na krabičkové ISO 400 už negativ působí viditelně tmavě. To je umocněné i vysokým kontrastem filmu, díky kterému jsou černé opravdu hodně syté a hledat padesát odstínů šedi v polotónech je marný boj.

– Pro zachování obrazových dat ve stínech je tedy lepší měřit expozici pro ISO 200.
– Přeexponování zvládá film dobře zhruba o 3 stupně, poté už jsou znatelné přepaly.

Celkově má film nižší dynamický rozsah než běžné panchromatické emulze jako třeba Ilford HP5, což je opět dáno především vysokou kontrastností filmu, v rukávu má ale úplně jiné trumfy.

Ukázky fotek bez IR filtru:

– Focení v infračervené

Infračervené využití otevírá další rozměr focení a to doslova, protože po nasazení infračerveného filtru se film dostává za hranici vlnových délek světla viditelných naším zrakem. V zásadě platí, že rostliny, pokožka lidí, červené věci v záběru pod IR světlem zesvětlají až zbělají a neorganické věci a nebe naopak ztmavnou. Je třeba se připravit na jistou dávku nepředvídatelnosti. Protože IR světlo nevidíme, nikdy nemůžeme přesně odhadnout, jaké budou výsledky.

Standardní IR72 filtr nepropustí 5 stupňů světla a film je vhodné exponovat pro ISO 12. Lze využít i tmavě červený filtr, výsledky ale nebudou tak stylizované a IR efekt výrazný.

Ideální je fotit během slunných dnů, infračerveného světla bývá nejvíce, a proto je i nejvýraznější efekt bílého listí.
V silně zamračených podmínkách se doporučuji IR focení vyvarovat, snímky vycházejí mdlé a bez kontrastu kvůli nedostatku IR světla.

Znovu je potřeba vzít v úvahu silný kontrast filmu, který je ještě umocněný infračerveným efektem. Pro zachování detailů ve tmavších částech záběru je opět lepší exponovat pro stíny. Ale pozor, nedoporučuji přeexponovávat o více než 3 stupně, protože pak se vše na snímku začíná halit do jednolité bílé – přeexponování posiluje IR efekt na organických subjektech.

Ukázky fotek s IR filtrem:

Příklady fotek s nedostatečným IR světlem a první snímky na filmu:

Srovnání výsledků s IR filtrem a bez

Zajímá vás přímé srovnání pro obrázky s IR filtrem a bez? Tady je!
Nalevo fotky s filtrem, napravo bez filtru.

Ostření v infračerveném světle

Protože jsou infračervené filtry velice tmavé, doporučuji pro infra focení využití dálkoměrných fotoaparátů (jako třeba Voigtlander Bessa R, Canon Canonet QL17, Olympus Trip 35, Leica M).
Se zrcadlovkou, kde koukáte na zamýšlené kompozice přímo přes objektiv, totiž nebude s nasazeným filtrem prakticky nic vidět. U dálkoměrných fotoaparátů se komponuje přes samostatný průhledový hledáček nepropojený s objektivem, a tak problém s příliš tmavým obrazem v hledáčku odpadá.

Vyvolávání

Následující odstavce jsou určené pro ty domácí chemiky, kteří si vyvolávají filmy sami. Ostatní můžou pokračovat ke kapitole o konkurenci.

Polyesterová báze je o něco tenčí než obvyklejší celulózová, navíjení na cívky vývojnice tak může působit trochu nejistě, je to ale jen o zvyku. A pozor, při vyvolávání 35mm filmu si nezapomeňte vzít do temné komory nůžky. Film je pevně přilepený ke špulce izolepou a ručně se utrhnout (bez poškození) nedá.

Rollei Infrared se vyvolává v obvyklé chemii, vyzkoušené časy píšu níže. Doporučuji začít několikerým propláchnutím ve vývojnici vodou o stejné teplotě jako chemie – film je opatřený antihalační vrstvou, která zbarví vodu z prvních proplachů prakticky na černo.

Časy pro vyvolávání při 20 stupních celsia:
D76 – 6 min
D76 1+1 – 10:00 min
HC 110, ředění B – 8:45 min

Výsledky v D76 i HC110 jsou podobné, vysoký kontrast je standardem, zrno je jemné. Nejvýraznější zrno z výše uvedených vývojek je v D76 v ředění 1+1, zároveň jsou výsledky vizuálně nejostřejší.
Po vývojce přichází na řadu klasicky přerušovač, ustalovač a smáčedlo jako bonus.

Film po se uschnutí vcelku kroutí, skenování je tedy o něco náročnější, jinak schne do placata.

Konkurence

• Adox HR 50 film má ISO 50 a s ním se dá očekávat minimální velikost zrna a vysoká ostrost. Při focení s infračerveným filtrem se reálné ISO dostává na hodnotu 1,5. Stativ je tedy nutnost. Osobní zkušenost nemám, tedy příklady nepřikládám.
  
  
• Ilford SFX 200 je více zrnitý, méně kontrastní a má větší dynamický rozsah. Dá se lépe ukočírovat ve složitějších světelných situacích.
  ISO 200 odpovídá krabičkovému označení.
  Citlivost v infračerveném spektru je o něco nižší než u Rollei IR, efekt tedy nemusí být vždy tak výrazný v případě méně kvalitního světla. S IR 72 filtrem lze exponovat na ISO 6 – 12.
  Po vyvolání schne na placato a má standardní celulózovou bázi.
  Zásadní nevýhoda je výrazně vyšší cena.
  Ukázky:

Shrnutí

Tady si dovolím okopírovat závěr svého článku o infračervené fotografii, které se hodí i pro závěr článku o Rollei Infrared 400: Infračervená fotografie přináší silně stylizované výsledky. Silný kontrast, bílé stromy, uhlově černé nebe. Ale není to všechno, lidé zbělají na úroveň duchů, červená barva vybledne jakbysmet a neorganické předměty dostanou ostré hrany a tmavé podání.
Focení v infra tak není jenom o přírodě, ale třeba i o surrealistickém podání městských scén nebo portrétů. A jako bonus vzhledem k určité nepředvídatelnosti infračerveného světla, se můžete o to více těšit, jak budou po vyvolání snímky vypadat.

Klady

• Samozřejmě možnost využít pro infračervené focení pro unikátní stylizované výsledky
• Díky vysokému ISO se dá i s IR filtrem fotit bez nutnosti stativu
• Vysoká ostrost a rozlišovací vlastnosti
• Univerzální využití, bez IR filtru funguje jako běžný panchromatický film

Zápory

• Při focení bez IR filtru je reálné ISO k 200, při focení na krabičkových hodnotách bude film působit podexponovaně
• Polyesterová báze se po vyvolání kroutí jako had
• První cca 2-3 snímky můžete očekávat osvětlené, pokud nebudete film nasazovat v úplné tmě
• O něco nižší dynamický rozsahu oproti běžným panchromatických filmů
  

Nejlevněji film pořídíte u mého oblíbeného prodejce Bé Foto na odkazu zde.

Galerie

Všechny snímky jsou foceny na 35mm verzi Rollei Infrared